Jak zubní kámen u dětí ovlivňuje jejich úsměv a co s tím dělat

Stojíte před zrcadlem a hledíte na úsměv svého dítěte - krásný, světlý, plný dětské neviny. Ale pak si všimnete: na zubech za posledními moláry je ten šedivý, hrubý nános. To není jen špína. To je zubní kámen. A ano, ovlivňuje jeho úsměv víc, než si myslíte.

Co je vlastně zubní kámen u dětí?

Zubní kámen není jen „špína“, kterou si dítě neumylo. Je to tvrdý, vápenitý nános, který vzniká, když se plak - ten lepkavý, bakteriální film na zubech - dlouho nesmaže. Plak se postupně vápení, ztuhne a přilepí se k zubům. U dětí se objevuje nejčastěji na zadních zubech, u zubů, které právě vyrostly, nebo na zubech, kde je zubní kartáček méně efektivní - třeba kvůli špatné technice nebo nepravidelné hygieně.

Nejčastěji se vyskytuje na spodních řezáčcích, u zubního čepele, a na horních molárech. Nejde o něco, co se objeví za den. Trvá týdny, až měsíce, než se plak změní v kámen. A když se objeví, už ho neodstraníte kartáčkem - ani nejlepším.

Proč je zubní kámen u dětí problém pro úsměv?

Představte si, že byste měli na zubech stálý, nečistý nános. Vypadalo by to špatně? Ano. A děti to cítí. I když jsou malé, už vědí, že něco není v pořádku. V škole se mohou cítit zahanbeně, když se kamarádi usmívají a oni se snaží přikrýt ústa rukou. Některé děti přestanou smát se nahlas, jiné se vyhýbají fotkám, nebo se začnou stydět za svůj úsměv.

Zubní kámen není jen estetický problém. Je to zdroj bakterií. Tyto bakterie způsobují záněty dásní - gingivitidu. Dásně se zčervenají, krvácejí při čištění, a často se zvětšují. To vypadá nehezky. A když se dásně zhroutí, zuby vypadají delší - což je další způsob, jak úsměv „poškodit“.

Ve věku 6-8 let, kdy děti začínají měnit mléčné zuby na trvalé, je zubní kámen zvlášť nebezpečný. Pokud se vyskytuje u mléčných zubů, může poškodit i zárodky trvalých zubů pod nimi. To znamená, že problém z dětství může mít důsledky až v dospělosti.

Co způsobuje zubní kámen u dětí?

Není to jen špatná hygiena. I když to zní jednoduše, je to často kombinace několika věcí:

• Časté jídlo s cukrem: Sladké nápoje, sušenky, čokolády - všechno toto poskytuje bakteriím palivo. Čím častěji dítě jí sladké, tím více plaku vzniká.
• Špatná technika čištění: Mnoho dětí si čistí zuby jen několik sekund, nebo jen dopředu. Nečistí mezi zuby, nebo nečistí zuby u zadních čelistí.
• Nepravidelné návštěvy zubaře: Pokud dítě nechodí k zubaři každých 6 měsíců, kámen se hromadí bez dohledu.
• Dětská vývojová fáze: Když dítě přechází z mléčných na trvalé zuby, může být obtížné se dostat ke všem zubům. Zuby jsou blíž u sebe, a některé jsou ještě částečně zakryté dásněmi.

Některé děti mají i genetickou predispozici - jejich slina obsahuje více minerálů, které rychleji tvrdnou na zubech. To neznamená, že nemůžete nic dělat. Znamená to jen, že potřebujete být ještě opatrnější.

Co se stane, když zubní kámen necháte být?

Když necháte zubní kámen na místě, nepřijde jen o krásný úsměv. Přijde o zdraví.

Zubní kámen je jako nákladní auto, které stojí na zubním povrchu a neustále vypouští kyseliny a bakterie. Tyto látky způsobují:

• Zánět dásní: Dásně krvácejí, zčervenají, ztuhnou. To je první známka gingivitidy - a to je způsobené přesně tímto kamenem.
• Ztráta zubů: Pokud se zánět rozšíří na kost, může dojít k parodontitidě. U dětí je to vzácné, ale možné, pokud je kámen dlouho neodstraněn.
• Bolest a citlivost: Kámen může dráždit dásně, způsobovat bolest při jídle, a zuby se stanou citlivější na studené nebo teplé nápoje.
• Poškození trvalých zubů: Bakterie z kamenů mohou proniknout do zárodků trvalých zubů a poškodit je ještě předtím, než vůbec vyrostou.

Nejhorší je, že většina těchto problémů je zcela předvídatelná - a tedy zcela předchůditelná.

Jak zubní kámen odstranit a jak ho předcházet?

Zubní kámen neodstraníte doma. Žádný kartáček, ani nit, ani speciální pasta nezvládne to, co dělá zubař s ultrazvukovým přístrojem. Je to bezbolestný, rychlý a bezpečný postup - trvá 15-20 minut. A je to jediný způsob, jak kámen úplně odstranit.

Ale nejde jen o odstranění. Klíč je v prevenci:

1. Čištění dvakrát denně: Nejméně dvě minuty, ráno a večer. Používejte kartáček s měkkými štětinami a fluoridovou pastou pro děti.
2. Mezi zuby: Od 6 let používejte zubní nit nebo mezizubní kartáček. Tam se plak hromadí nejvíce.
3. Omezení sladkého: Sladké nápoje a svačiny by měly být výjimkou, ne pravidlem. Pokud dítě jí sladké, dejte mu vodu hned potom.
4. Pravidelné návštěvy zubaře: Každých 6 měsíců. Ne čekat, až něco bolí. Zubař uvidí plak dřív, než se změní v kámen.
5. Profesionální čištění: Pokud má dítě tendenci rychle tvořit kámen, zubař může doporučit čištění každých 3-4 měsíců.

Někteří zubaři používají i speciální lak na zuby - fluoridový nebo chlorhexidinový - který chrání zuby a zpomaluje tvorbu plaku. To není náhrada za kartáček, ale velmi užitečná pomoc.

Co dělat, když už kámen je?

Nečekáte. Nezkoušíte ho „odškrábat“ nožem nebo špachtelkou. To může poškodit zubní sklovinu. Nečekáte, až se „sám odstraní“ - to se nestane.

Přiveďte dítě k zubaři. Připravte ho. Řekněte mu: „Zubař ti jen jemně očistí zuby, jako když se čistí sklo. Nebojíš se, že to nebolí?“ Většina dětí si to představuje jako něco strašného - ale ve skutečnosti je to klidný, tichý proces. Děti často říkají: „To je všechno?“

Po čištění bude dítě mít jiný úsměv. Nejen kvůli bílým zubům. Ale kvůli tomu, že se znovu směje bez strachu.

Úsměv je více než jen bílé zuby

Nejde jen o to, aby dítě mělo bílé zuby. Jde o to, aby se mohl smát bez obav. Aby nečekal, až se někdo zeptá: „Proč se nechceš usmívat?“ Aby nevěřil, že jeho úsměv je „špatný“ jen proto, že někdo viděl ten nános.

Zubní kámen není vina dítěte. Je to výsledek toho, jak se žije, co se jí, jak se čistí zuby - a jak dospělí na to reagují. Pokud se o to zajímáte, pokud ho pravidelně vede k zubaři, pokud ho učíte, že čištění zubů není trest, ale péče - pak jeho úsměv bude světlý. Nejen z důvodu bílých zubů. Ale z důvodu důvěry, bezpečí a zdraví.

Nejlepší zubní péče není ta nejdražší. Je ta, kterou děti nechávají být. A ta, kterou nezapomenou.

Nezapomeňte: úsměv dítěte není jen o zubech. Je to o tom, jak se cítí, když se usměje. A když je jeho úsměv zdravý, je i jeho důvěra v sebe sama.